Skip to Content

Barevný rádcovský kurz 2011/2012 - 3.víkend

Úvodní obrázek: 

Je to něco přes měsíc, kdy skončil již třetí ročník Barevného rádcovského kurzu. O tom, jaký byl poslední víkend pořádaný přímo v Hradci Králové, jak si rádci poradili s množstvím úkolů, které od počátku kurzu plnili a jak hodnotí průběh kurzu jeho vůdce, se můžete dočíst v tomto článku.

Poslední víkend kurzu se konal koncem března, konkrétně 23 - 25. 3. 2012 ve skautské klubovně střediska Karla Šimka. Na posledním víkendu se nás sešlo přeci jen méně, než nás bylo na začátku kurzu. Někdo z rádců skončil díky jiným povinnostem a nestíhání plnění úkolů, někdo byl příliš nemocen, aby vše stihnul. I tak se sešlo celkem 22 rádců a k tomu 16 organizátorů a roverů. Pro páteční večer byla pro rádce připravena velká hra na motivy televizní soutěže bludiště. Skvělý začátek víkendu pro uvolnění atmosféry, před blížícím se finálem kurzu, které následovalo v sobotu během dne. Velmi doporučuji shlédnout na oficiální fotogalerii hradeckého skautingu, kde jsou fotky ze všech víkendů BRKu. Bylo připraveno několik disciplín a družiny soutěžily o konečné vítězství. Zejména závod venku, složený z lovení bludišťáků z bazénku, prolézaček, propichování balónků s vodou na trampolíně, závodu na zručnost a skoku v pytli stál za podívání se.

Sobota dopoledne na sebe nenechala dlouho čekat a odstartovala posledním programovým blokem vázaným ke kompetencím ve stezce a to krizové situace pod taktovkou Tučníka. Poté již následovala patronská setkání a postupná ověřování znalostí rádců, kontrola úkolů a různé ústní „dozkušování“, pokud byly nějaké nedostatky. Po obědě nás již čekala Barevná cesta. Závěrečná hra, či spíše závod, kde mají rádci předvést, co všechno a zda vůbec se na kurzu naučili potřebné znalosti a dovednosti, které se jim jako rádcům budou hodit. V barevné cestě obstáli všichni, byť někteří lépe a někteří s odřenými zády. Pokud byl mezi rádci někdo, kdo měl ještě nějaké resty, po Barevné cestě je rychle dodělával s instruktory, zatímco ostatní, kteří již splnili vše, hráli drobné hry v okolí klubovny. Celý kurz se pomalu chystal do svého finále. Již za tmy proběhl závěrečný rituál, kde byli slavnostně, jak jinak v kroji, představeni noví rádci. Celkově se na víkendu povedlo splnit a tedy absolvovat 19-ti rádcům, z toho 8 bylo naprosto bez zaváhání a byli tak odměněni ananasem, který značil jejich perfektní absolvenci. Zbylí 3 rádci mají pár úkolů, které si po kurzu musí doplnit, aby taktéž mohli dostat dekret o absolvování i nášivku kurzu. Závěrem rituálu promluvil i předseda ORJ Hradec Králové – město, Tomáš Merta a vyznamenal za činnost Lukáše Trumma – Tučníka a Zdeňku Pavlišovou – Zipi vyznamenáním březového lístku druhého, respektive třetího stupně. Moc hezký rituál skončil a nastal další vrchol víkendu, závěrečná párty. Zatímco instruktoři a rádci celé odpoledne pilně pracovali na úkolech rádců a barevné cestě, náš servis tým připravoval skvělou hostinu, kde byly tradičně vrcholem řízky a k tomu spousta dalšího slaného, sladkého a jiného jídla. Musím uznat, že toho bylo tolik, že jsme to nedokázali sníst. Zbytek večera provázel Begoš a Hegoš a byl vyplněn spoustou her, muziky, popíjením různých drinků z „baru“ apod. Zajímavostí večera byl i bar přátelství, kdy za vydělané peníze z her mohli účastníci nakupovat drobné sladkosti, které věnovali svým kamarádům. Každá sladkost totiž měla nějaký význam a něco tzv. říkala. Zkrátka jsme se nacpali až k prasknutí a spát jsme šli, poprvé a naposledy na kurzu velmi pozdě.

Neděle již byla ve znamení velké hry venku, psaní si dopisu sami sobě, který si za rok rádci otevřou, proběhlo společné focení kurzu a družin a samozřejmě jsme hodnotili zpětnou vazbou. Asi nikomu se příliš nechtělo domů, ale tak to už po akcích bývá, tím spíš, když si člověk na BRK zvykne. Běží skoro půl roku a najednou je konec. Mnoho účastníků bývá smutných, opak je však pravdou. Je třeba vnímat fakt, že BRK je pouze začátek a spousta skvělých zážitku teprve přijde.

Když se nyní, s velkým odstupem ohlédnu za BRKem, hodnotím ho velmi kladně, byť spokojený člověk nemůže být asi nikdy. Již v průběhu jsme objevili s týmem spoustu věcí, které by se dali udělat jinak, nicméně jako celek se kurz povedl. Jsem rád, že se nám do týmu povedlo zapojit i mladé, ještě ani ne dospělé rovery, kteří byli vydatnou pomocí při organizaci. Doufám, že jsme rádce při ověřování znalostí příliš netrápili. Věřím ale, že vysoká laťka, kterou po rádcích požadujeme, je skvělou přípravou na čekatelské kurzy, jak jistě potvrdí starší absolventi BRKu. Mile mě překvapil počet rádců, který se na kurz přihlásil, byť jich poměrně dost kurz nedokončilo. Dokazuje to, že o rádcovské vzdělání je velký zájem. Když se podívám na letošní rádce, věřím, že se hojně připojí ke svým předchůdcům a postupně více a více budou pomáhat při velkých akcích v Hradci a zároveň věřím, že kontakty, které navázali na kurzu, jim v budoucnu pomůžou v dospělém věku, kdy budou vést oddíly. V neposlední řadě mě velmi potěšila skupina roverů, která v průběhu BRKu připravovala pod vedením Skippy a Želvy závod vlčat a světlušek. Moc se jim povedl a je vidět, že propojení vzdělávání rádců se skupinou roverů, kdy mají nějaký společný projekt je skvělá cesta, kterou jistě zopakujeme za dva roky. Jelikož je již nyní jasné, že za rok touto dobou již budou přípravy na čtvrtý BRK v plném proudu. A ten rok uplyne jako voda a další rádci se budou chystat na svůj BRK...

Martin Pavlík „Světluška“